- Bloudivý nerv, neboli nervus vagus, je desátý hlavový nerv označovaný římskou číslicí 10.
- Jedná se o hlavního představitele parasympatiku.
- Nervus vagus je zodpovědný za řadu funkcí v našem organismu.
Hlavové nervy
Hlavové nervy patří do periferní části nervového systému k nimž spadají i míšní nervy. Člověk má dohromady 12 párů hlavových nervů, které se nejčastěji označují římskými číslicemi. Hlavové nervy lze rozdělit do 3 typů, a to: senzitivní, motorické a smíšené. Senzitivní (citlivé, viscerosenzitivní) se skládají z dostředivých vláken a vedou informace z receptorů do CNS (centrální nervové soustavy), patří mezi ně např. sluchový nerv.
Druhá skupina, motorické nervy, se skládají naopak z odstředivých vláken, jejichž úkolem je vést informaci obráceně, tedy z CNS do výkonných orgánů. Smíšené nervy (většina nervů je smíšená) se skládají z vláken jak senzitivních tak motorických. Hlavové nervy mají zásadní význam zejména pro jejich vztah ke sluchu, řeči a jazyku a 7 z nich má dokonce bezprostřední vztah k řečové produkci a sluchu.
Seznam hlavových nervů
I. nervus olfactorius – čichový nerv
II. nervus opticus – zrakový nerv
III. nervus oculomotorius – okohybný nerv
IV. nervus trochelaris – kladkový nerv
V. nervus trigeminus – trojklanný nerv
VI. nervus abducens – odtahovací nerv
VII. nervus facialis – lícní nerv
VIII. nervus vestibulocochlearis – statoakustický nebo sluchový nerv
IX. nervus glossopharyngeus – jazykohltanový nerv
X. nervus vagus – bloudivý nerv
XI. nervus accessorius – přídatný nerv
XII. nervus hypoglossus – podjazykový nerv
Hlavový nerv X. – nervus vagus
Bloudivý nerv, nazývaný nervus vagus, je hlavní složkou parasympatického nervového systému, který je nezbytný pro kontrolu řady podstatných tělesných funkcí zahrnující kontroly nálady, imunitní reakce, srdeční frekvenci, ale i odpočinek a relax. Funguje tedy jako most mezi CNS a autonomním nervovým systémem, konkrétně jeho parasympatickou částí. Obecně tedy díky jeho aferentním vláknům je nositelem informací o stavu vnitřních orgánů. Je složen konkrétně z 80 % aferentních (dostředivých) a 20 % eferentních (odtředivých) vláken.
Tato vlákna mohou velmi dobře reagovat na různé typy signálů, jakou jsou chemické, mechanické nebo hormonální. Mimo již zmíněné jsou schopny rozpoznávat střevní bakterie a jejich metabolity. Bloudivý nerv je také klíčový pro obousměrnou komunikaci mezi mikroby a mozkem, což naznačuje, že nejen mozek ovlivňuje střevo, ale také mikrobiota ve střevě má vliv na činnost mozku.
Parasympatikus
Parasympatikus je často označován jako systém “odpočinku a trávení“ kvůli jeho pomoci v uchovávání energie, podpoře trávení a odstraňování odpadních látek z těla ven. Nutno však dodat, že celková role sympatického nervového systému “odpočinek a trávení“ jej nezahrnuje úplně. Převážnou část parasympatického systému zastupuje výše zmíněný bloudivý nerv (n. vagus). Vzhledem k jeho expanzivní povaze je bloudivý nerv popisován také jako systém včasného varování. Upozorňuje organismus na cizí vetřelce, ale také sleduje jeho zotavování. Až 80 % jeho vláken je senzorických a inervují téměř všechny naše hlavní orgány.
A co když je dysfunkční?
Pokud bloudivý nerv nefunguje tak, jak má, vznikne odezva organismu, která dle předpokladů nebude pozitivní. Mezi 3 hlavní příznaky dysfunkce bloudivého nervu patří:
Trávicí potíže: do této oblasti spadá přílišné nadýmání, syndrom dráždivého tračníku a v neposlední řadě nepříjemné pocity v průběhu samotného trávení.
Potíže v oblasti duševního zdraví: deprese, úzkost, časté změny nálad - tyto všechny obtíže mohou být mimo jiné způsobeny nefunkčním bloudivým nervem.
Problémy s fonačním ústrojím: chrapot, vymizení hlasu či samotné nesnáze v průběhu polykání mohou být ukazatelem jeho narušení.
Stimulace bloudivého nervu
Bloudivý nerv je tedy hlavním představitelem parasympatického nervového systému, jehož nejhlavnější funkcí je zmiňovaný odpočinek, relax a dále trávení. Stimulace s následnou aktivací bloudivého nervu udržuje náš imunitní systém ve správném fungování a uvolňuje řadu hormonů a enzymů, mezi které patří např. oxytocin. Jeho aktivace má za následky snížení prozánětlivých reakcí v těle, zlepšení paměti a pocity pohody a uvolnění. Bloudivý nerv tedy neovlivňuje pouze vnitřní orgány, ale také naše pocity a prožívání, z čehož vyplývá, že jeho záměrná stimulace by měla být součástí každého lidského života.
3 způsoby stimulace bloudivého nervu
Jako první je z mého psychologického pohledu vhodné zmínit zvuk. Obecně zpěv patří mezi velmi příjemné činnosti a to hned z několika důvodů. V jeho průběhu jsou rozeznívané hlasivky, aktivované svaly na krku a v konečném dění je stimulován bloudivý nerv. Mimo to při každé vykonávané aktivitě dodá zvuk autorovi to správné komplexní “procítění”, takže pokud se obrníte trpělivostí, mnoha dětem či cvičencům v posilovně dopřejete o to příjemnější zážitek.
Oblíbené otužování má i v této problematice svoje místo. Chlad a zima jsou dobrými stimulátory bloudivého nervu a navíc podporují odolnost vůči stresu. V případě zájmu o další vědomosti si můžete přečíst náš článek Jak začít s otužováním
Králi uvolnění, tedy bloudivému nervu, určitě udělá radost i pravidelná praxe dechových a relaxačních technik. Kdykoliv se zaměřením své pozornosti dostanete do stavu klidu, stimulujete tím bloudivý nerv, který s hlubším uvolněním pomůže dále.
Pokud chcete vědět více o dechových technikách, přečtěte si náš článek Dechová cvičení proti stresu a úzkosti a pokud o relaxačních technikách, tak článek Relaxační techniky: jak být v pohodě i v nepohodě
Co si z toho vzít?
Bloudivý nerv patří mezi 12 párů hlavových nervů, které má každý z nás. Dle svého umístění si získal 10. místo a je tedy zpravidla označován římskou číslicí 10 (X). Je hlavním představitelem parasympatického systému člověka, jež je zodpovědný převážně za uklidnění a uvolnění organismu. Jeho nezastupitelná role je patrná v oblasti trávení, regulace nálad, imunitní reakce a srdeční frekvence. Pro jeho důležitost existuje řada způsobů, jak jej stimulovat. Patří mezi ně například: dechová cvičení, zpěv, meditace, relaxace či otužování,
